Depresivní porucha a těhotenství

Prevalence depresivní epizody v těhotenství je 12,7 % (95 % interval spolehlivosti: 7,1–20,4), incidence pak 7,5 % (95 % interval spolehlivosti: 3,8–14,2) (1). V prvním trimestru těhotenství je riziko deprese relativně nižší, roste však směrem k porodu a zejména v poporodním období.

Depresivní epizoda v těhotenství je dle výsledků dvou metaanalýz zkoumajících vztah mezi prenatální depresí a průběhem těhotenství asociována se zvýšeným rizikem předčasného porodu před dokončeným 37. gestačním týdnem (2, 3). Grigoriadis se spolupracovníky (2) uvádí, že studie, které statisticky kontrolovaly výsledky na faktory kouření a užívání antidepresiv v těhotenství, ukázaly na nižší a nesignifikantní relativní riziko pro předčasný porod (OR 1,37; 95% IS: 1,04–1,81). Autoři druhé metaanalýzy v závěrech uvádějí, že relativní riziko předčasného porodu u žen léčených i neléčených antidepresivy bylo přibližně stejné (RR 1,13; 95% CI 1,06–1,21) (3). Důležitým poznatkem je, že riziko pro předčasný porod rostlo zároveň se závažností depresivní epizody.

U plodu matky s neléčenou depresí pozorujeme zvýšenou motorickou aktivitu, změny ve variabilitě srdeční frekvence a změny v metylaci DNA (4). U novorozenců exponovaných neléčené depresi byly nalezeny zvýšené hladiny kortizolu a noradrenalinu spolu se zvýšenou asymetrií na EEG (4).

Mezi další potenciální rizika pro plod, která doprovází neléčenou depresivní poruchu u těhotných, patří zvýšená konzumace alkoholu a tabáku, suicidální a sebepoškozující jednání, nedostatečná výživa, špatná adherence s prenatální péčí a snížená schopnost starat se o novorozence (5). V přehledovém článku 37 studií bylo nalezeno vyšší riziko spontánních potratů a porodních komplikací u žen s neléčenou depresí než u nedepresivních žen (6).

Mezi základní léčebné modality deprese v těhotenství patří psychoterapie a farmakoterapie antidepresivy. Mezi podpůrnou péči lze počítat i peer podporu proškolených žen, které si samy prošly depresí v těhotenství (www.usmevmamy.cz), nebo využití mobilních aplikací s psychoterapeutickými prvky (www.kogito.cz))

Upozornění: Informace zde prezentované nejsou míněny jako náhrada za odborný úsudek ošetřujícího lékaře / lékařky. Doporučení ohledně těhotenství a kojení týkající se vaší konkrétní situace byste měli konzultovat se svým poskytovatelem zdravotní péče. Nezaručujeme ani nepřebíráme žádnou zodpovědnost nebo odpovědnost za přesnost nebo úplnost informací na této stránce.

Literatura:

Gavin NI, Gaynes BN, Lohr KN, et al. Perinatal depression: a systematic review of prevalence and incidence. Obstet Gynecol. 2005; 1071–1083
Grigoriadis S, VonderPorten EH, Mamisashvili L, et al. The impact of maternal during pregnancy on perinatal outcomes: a systematic review and meta-analysis. J Clin Psychiat-ry. 2013a; 74: e321–341.
Grote NK, Bridge JA, Gavin AR, et al. A meta-analysis of de-pression during pregnancy and the risk of preterm birth, low birth weightm and intrauterine growth restriction. Arch Gen Psychiatry. 2010; 67: 1012–1024.7.
Gentile S. Untreated depression during pregnancy: short- and long-term eff ects in off spring. A systematic review. Neu-roscience. 2017; 342: 154: 166.
Hanka J, Sebela A, Mohr P. Psychofarmaka v těhotenství: aktuální poznatky 2017. Psychiatrie. 2017; 21: 99–106
Bonari L, Pinto N, Ahn E, et al. Perinatal risks of untreated depression during pregnancy Can J Psychiatry 2004; 49: 726–735.