Úzkosti a panické poruchy
Je normální, že během těhotenství cítíte určitou úzkost a obavy. Pokud u vás však úzkostné pocity přetrvávají po většinu času, jen těžko se dokážete zklidnit nebo máte pocit, že své nepříjemné myšlenky nemůžete zastavit, možná potřebujete pomoc odborníka.
Jaké mohou být symptomy úzkostí v těhotenství?
- Nadměrné zabývání se starostmi a stresujícími, úzkostnými myšlenkami
- Neschopnost zastavit a kontrolovat vlastní úzkostné myšlenky
- Problém relaxovat, zklidnit se
- Podrážděnost i kvůli drobnostem
- Pocity nervozity
- Pocit ohrožení
- Strach a obavy o sebe, o miminko nebo o své blízké
- Neschopnost soustředit se
- Třes, svalové napětí, pocení
- Pocit sevřeného žaludku
- Nucení na močení
- Světloplachost
Příznaky se nemusí objevit všechny a zároveň mohou být různé intenzity. Bez pomoci však mají tendenci se prohlubovat.
Úzkostných poruch rozlišujeme několik typů. Generalizovaná úzkost je taková, která je přetrvávající, nepříjemné pocity a myšlenky nemizí. Úzkostné pocity nejsou vztaženy ke konkrétním vnějším událostem a okolnostem, objevuje se jakoby bez důvodu.
Některé ženy mohou v těhotenství zažívat panické ataky. V situaci probíhající panické ataky můžete být velmi vyděšená a bát se o své zdraví nebo o svůj život. Symptomy totiž mohou připomínat např. srdeční infarkt. Mezi symptomy panické ataky patří:
- Zrychlený tlukot srdce
- Strach, obava o svůj život
- Bolest na hrudi
- Problém nadechnout se
- Ztráta rovnováhy, motání se
- Pocit na omdlení
- Pocení
- Mravenčení po těle
- Sevřený žaludek
Panické ataky přichází nečekaně, bez reakce na vnější podněty, a proto mohou člověka velmi vyděsit. Zpravidla však po 5-20 minutách odezní.
Ženy se během těhotenství mohou potýkat také s opakovanými vtíravými myšlenkami a nutkavými činy; tedy nápady nebo představami, které se znovu a znovu vtírají do hlavy a nejde jim zabránit. Takové myšlenky pak doprovází různé rituály, kterými se člověk snaží odvrátit nějakou velmi nepravděpodobnou ohrožující událost. O obsedantně-nutkavé poruše si můžete přečíst zde.
Úzkostem, které se objevují v reakci na nějakou velmi konkrétní situaci nebo předmět, říkáme fobie. Dokonce i pouhá představa daného předmětu či situace vzbuzuje v člověku velký strach, úzkost a doprovodné reakce, např. pocení, bušení srdce či sevřený žaludek. V těhotenství se mohou ženy potýkat s tokofobií, tedy strachem z porodu. Těhotenství může komplikovat třeba i strach z jehel nebo nemocnic, protože může u některých žen vést k vyhýbání se důležitým lékařským prohlídkám.
Jak častá je perinatální úzkost?
Možná si teď přijdete osamělá a zmatená, nevíte, jak svému okolí vysvětlit, co prožíváte. Vězte však, že s podobnými pocity nejste sama. Ve skutečnosti až každá desátá žena bojuje v těhotenství s úzkostmi.
Co úzkost způsobuje?
Za své pocity byste se neměla obviňovat. Úzkost se může rozvinout u kohokoliv, není to vaše chyba.
Zvýšené riziko rozvinutí úzkostí však mají ženy, které
- Mají historii úzkostných poruch v rodině
- Trpěly úzkostmi v minulosti
- Zažily traumatickou událost či velmi vysokou míru stresu
- Trpí depresí
- Trpí dlouhodobou nebo bolestivou nemocí
Kam se obrátit pro pomoc?
Některé budoucí maminky mohou cítit pocity viny, protože pro ně těhotenství není krásným bezstarostným obdobím, jakým by podle jejich okolí mělo být. Za své úzkosti ale nemůžete! O svých pocitech se nemusíte stydět mluvit. Naopak, sdílet to, co vás trápí, a vyhledat odbornou pomoc je nyní velmi důležité a odvážné.
- Promluvte si se svým partnerem, rodinným příslušníkem, kamarádkou nebo kamarádem
- Obraťte se na svého gynekologa či praktického lékaře
- Zavolejte na jednu z celorepublikových nonstop krizových linek (Pražská linka důvěry: 222 580 697; Linka první psychické pomoci: 116 123)
- Obraťte se na organizaci Úsměv mámy, kde se můžete spojit s maminkami, které během těhotenství bojovaly se stejnými pocity
Dále patrně budete odkázána na odborníka v oblasti duševního zdraví v těhotenství, který vám pomůže nastavit vhodnou léčbu úzkostí a pomůže vám projít tímto náročným obdobím.
Léčba úzkosti
Léčba úzkosti se zpravidla skládá z kombinace technik, které můžete provádět sama, psychoterapie a případně farmakologické léčby. Přístup ke klientovi je vždy zcela individuální. Co vyhovuje a pomůže jedné budoucí mamince, nemusí vyhovovat a pomoct druhé. Nebojte se daného odborníka na cokoliv ptát a vyslovit jakékoliv své obavy či znepokojení. Pro jaký typ léčby úzkostí se rozhodnete bude vždy vaše rozhodnutí. Odborník vám postup může doporučit, vysvětlí jeho principy, výhody a případná rizika a zodpoví všechny vaše otázky.
U užívání psychofarmak v těhotenství si můžete přečíst více zde.
Jak můžete s úzkostí už nyní bojovat?
- Promluvte si s někým, komu důvěřujete, o svých pocitech, např. s partnerem, rodinným příslušníkem, blízkým kamarádem
- Identifikujte, jaké situace vám působí největší stres, a zkuste je co nejvíc minimalizovat. I když to ne vždy lze a někdy je to velmi těžké
- Zařaďte do každého dne pravidelný pohyb, procházky a pobyt na čerstvém vzduchu
- Vyzkoušejte těhotenskou jógu, techniky mindfulness, meditaci a relaxační cvičení
- Jezte pravidelně a zdravě
- Vyhněte se alkoholu, cigaretám a kofeinu. Mohou špatné pocity ještě zhoršit a ublížit vašemu děťátku
- Stáhněte si aplikaci Kogito
- Pečujte o svoji psychiku dle návodů na webu Opatruj.se
Je důležité sdílet své poznání s dalšími maminkami. Nejste v tom samy
Příběh Paní V. maminky
„Moje cesta za mateřstvím byla provázena doslova duněním biologických hodin. Ne snad, že bych ho nějak extrémně odkládala, alespoň ne na dnešní poměry, ale vhodné podmínky prostě nenastaly hned. Samotná snaha o početí také neprobíhala zrovna dvakrát hladce, takže v okamžiku, kdy jsem konečně otěhotněla, mě sice zaplavil pocit štěstí, ale ten byl brzy vystřídán pocity poněkud odlišnými.
Zmocnil se mě totiž strach, který postupně narůstal. Nechtěla jsem o svůj požehnaný stav za žádnou cenu přijít a nedokázala jsem se postavit nepříjemným myšlenkám, které se mi tu a tam vkrádaly do hlavy. Toužila jsem mít pod kontrolou veškeré okolnosti a asi nemusím zdůrazňovat, že to prostě nejde. A jak to vypadalo konkrétně?
No nejdřív celkem nevinně, prostě jsem neustále studovala, co těhotné mohou a nemohou. Je opravdu s podivem, kolik nesmyslným informací se můžeme dočíst na některých stránkách i v některých časopisech. Racionální uvažování však u mě tehdy ustupovalo do pozadí, takže jsem se preventivně řídila všemi radami. Člověk by řekl, že jsem pak měla konečně klid, ovšem tak to bohužel v reálu nefunguje. Jakmile se nějaké své obavě podřídíte, mysl to bere jako signál k vytvoření další. A ty byly čím dál víc absurdní, čehož jsem si byla plně vědoma, ale přesto jsem se jich nebyla schopná zbavit.
Už tehdy se ve mně rozsvítila červená kontrolka a rozhodla jsem se vyhledat pomoc psycholožky. Možná tomu nikdo neuvěří, ale já jsem sice vždycky byla poněkud labilní, ale rozhodně ne přehnaně úzkostlivá a bojácná. Nové pocity mě tak celkem vyděsily.”
